Kdokoliv, kdo se mnou hraje šachy a vyhodí moji dámu je překvapen. Ne, není to tím, že bych byl až tak výborný šachista. Je to tím, že položím krále a vzdám hru. Velmi nečekané. Každý hráč čeká rychlou ofenzivní hru plnou chyb a nedomyšlených tahů. Místo toho se dočká kontumační výhry.

Má to ovšem svůj důvod. Bez královny je král sám a moc toho nezmůže. Tuto gamifikaci aplikuji na vztah s mou milovanou @TessMM. Dáma je pro mne klíčovou, strategicky výhodnou a zároveň velmi ohroženou figurkou na šachovnici. Figurka dámy na mém kraji šachovnice mi dodává sebevědomí a s ní jsem si jist, že mám velkou šanci na výhru. Stejně to vnímám, když vím, že mám Terezku na své straně.

Ale té skutečné dámě chci dávat na vědomí, že je pro mne důležitou. Je pro mne důležité, aby Terezka věděla, že ji stále mám rád, a že mi na ni záleží. A když potom přicházejí perné chvíle, podrží buď ona mne anebo já ji. Nalézám kouzlo vzájemných kroků životem, společného podepírání a nádheru společených chvil, při nichž dáváme jeden druhému, byť v maličkostech, najevo, že je stále tou klíčovou, strategicky výhodnou a zároveň velmi ohroženou "figurkou" na šachovnici života.

Nejsem žádný dokonalý muž a taky udělám spoustu chyb. A když "zahraji špatný tah," snažím se zabojovat jinak, jen abych měl svou dámu zase u sebe. Ne nadarmo se říká, že za úžasným mužem stojí ještě úžasnější žena. A toho si musí být každá žena v partnerském, snoubeneckém nebo manželském vztahu vědoma.

A tomu mne naučila právě Terezka.