Kdysi jsem slyšel takovou radu pro muže, která mi přijde velmi důležitá a sám se ji snažím aplikovat ve svém vztahu s Terezkou. Ta rada zněla nějak ve smyslu, aby muž neustále hledal nové okouzlení ženou, do níž se zamiloval. Nepamatuji si přesně celou interpretaci, ale tato pointa ve mě zůstává. Neustále na Terezce objevuji a obdivují něco nového i již objeveného, krásu tělesnou i tu duševní, které si velice cenním.

A jako král Šalamoun obdivoval svou ženu, pro niž složil Píseň písní, stejně tak i já neustále obdivuji Terezku. Obdivuji její něžnost a obdivuji i její divokost, kterou v sobě skrývá. Obdivuji její umění ztišit se i projevit se nahlas. Obdivuji její vnitřní sílu a trpělivost (a velice jí vděčím za to, že mě ještě neuškrtila)...

Jsem Terezce vděčný za to, že má odvahu se mnou zůstat a jsem jí také vděčný za to, že se díky ní mohu neustále učit lásce a životu. Jsem rád, že náš vztah roste a sílí.

A kdyby se mě někdo zeptal, zda-li chci být šťastný, mám jasnou odpověď:

Ne, já už šťastný jsem...

Své štěští jsem již objevil a nyní zbývá dojít po společné cestě s Terezkou ke štěstí nebeskému...