V poslední době jsem si našel cestu ke knihám "Já, voják v Afghánistánu" a "Americký sniper". V obou knihách jsem byl konfrontován s realitou bojových nasazení v zahraničních misích (AČR, ISAF, Afghánistán a US NAVY SEAL, OEF, Irák) a života po návratu domů.

Aktéři v těchto knihách byli (alespoň pro mne) hrdinové. Jenže hrdinství těchto aktérů si žádala vysokou daň v podobě těžkých zkoušek (a také rozpadů) jejich vztahů, a již dříve jsem psal, že nejsem ochoten tuto daň za hrdinství zaplatit.

Naopak si více uvědomuji, že nalezení stabilního zaměstnání (bez bezprostředního ohrožení života) a péče o Tess (a naši budoucí rodinu) není ničím hrdinským, ba naopak něčím obyčejným a přesto velmi důležitým, co si žádá velké oběti. Jsem si naprosto jist, že role manžela a otce budou pro mne daleko důležitější, než hrdinství v Afghánských či Iráckých planinách.

Všem, kdo se svých rolí manžela/ky a rodiče ujímají se vší vážností a zodpovědností vyslovuji velké "Díky". Mám k Vám velký respekt a jste to Vy, manželé a rodiče, kdo si zasloužíte obdiv, úctu a respekt jako první.

Semper fidelis!